K fotografování jsem se dostal tak, že jsem ke svým osmnáctým narozeninám od rodičů dostal svůj první foťák Canon Ixus 40. Od té doby jsem podlehl kouzlu zachycovat čas. Snažil jsem se udělat „ fotku „, dodnes si pamatuji na svou první fotku, která se mi strašne líbila. Bylo to, když jsem odjíždel z vlakového nádraží v Brně, kde jsem zachytil pohyb vlaku s konstantním sloupem. Tuto fotografii jsem jako první publikoval na fotografickém serveru, díky tamním fotografům jsem byl seznámen se základními pravidly fotografie. V té době jsem zcela vůbec netušil, co je to např. kompozice, expozice, citlivost, clona, technická kvalita, hloubka ostrosti a mnoho dalších faktorů. Následkem kritiky místních fotografů jsem se začínal zdokonalovat např. tím, že jsem prohlížel fotografie pro inspiraci, dodnes si kupuji knihy o focení, denně surfuju na fotografických serverech a čtu a čtu a čtu. Časem mne muj Canonek přestal stačit, protože neměl tolik možností nastavení pro mé záměry. Tak jsem se rozhodl, že si koupím EVF zrcadlovku značky Panasonic FZ7. Díky tomuto fotoaparátu se mi naskytla možnost lepších fotografických záběrů. Bohužel tento fotoaparát nedisponoval dostatečnou kvalitou, tak jsem se s ním po půl roce rozloučil. Zakoupil jsem si konenčne svoji první opravdovou zrcadlovku Nikon D40. Od této doby jsem focení podlehl. S tímto fotoaparátem jsem dokonce i nafotil svoji první výstavu fotek a mnoho dalších zajímavých fotografií, za které jsem sklidil chválu i od ostatních fotografů a známých. Po roce a půl focení s D40 jsem začal uvažovat o kvalitnejším zobrazení, dalších možnostech a hlavně vetším rozlišení snímače, aby moje fotografie mohly být popřípadě tisknuté ve vetších formátech. Proto jsem si pořídil Nikon D80 s macroobjektivem Sigma 105 mm F/2.8 EX a začal jsem se vážne věnovat focení. Do dnešní doby jsem nenašel svůj nejoblíbenejší fotografický žánr, ale nejspíše převládá macro.